Uveřejněno v Konstelaci č.21/1996 str.16-22
(zelený text kurzívou je doplněn, v původním článku nebyl)

SYSTÉMY ASTROLOGICKÝCH DOMŮ
- ZRCADLO STVOŘENÍ

Petr Rastokin

Následující příspěvek k otázce různých systémů astrologických domů, se dotýká hlubší roviny, než kterou známe jako výsledek - "domy vyznačené v horoskopu". Dotýká se roviny, ve které se formuje minulé a budoucí, vnitřní a vnější, současné a dlouhodobé. Zde je také nutno hledat odpověď. Naše otázka ale nemůže být, "který systém je nejlepší", nýbrž "o čem" ten který systém vypovídá.

Nejdříve je nutné mít jasno v tom, o čem vypovídají domy a o čem znamení, neboť archetypy obou jsou stejné - z principu věci. Pak teprve nastupuje otázka, který systém domů použít. Zcela zde pomíjím otázku rozdílů mezi severní a jižní polokoulí ( Zariel a australané ). Z existujících cca 26 systémů domů se zdá být většina více-méně spekulativních. V praxi je používaných asi pět :

Placidus, Koch, Campanus, Regiomontanus, (Topocentrické) ^*)
(V původním čláku nebyly z technických důvodů vyobrazení jednotlivých systémů domů,
videa - nově zařazená ve výukové sekci - mohou posloužit jako názorná obrazová dokumentace)

Samostatnou skupinu tvoří systém domů vázaný na Lunární uzly (tzv. Nodál). S ohledem na jejich povahu a přednostní použití v karmické astrologii je nazývám "Karmické domy". Zmíním se o nich v závěru.

Použitý systém záleží na tom, "Na co se ptám" a "jakou chci odpověď". Ve skutečnosti se dva astrologové nikdy neptají na totéž, a to i v případě, že otázka "zní" stejně. Každého totiž zajímá jiná stránka věci. Jelikož každá situace - každé reálné dění - v sobě prolíná řadu úrovní, různé systémy domů pak určitou rovinu zvýrazní. Samozřejmě, že pokud je v dané situaci určitá rovina výrazně dominantní ( dominantní pro naše vnímání ), pak s ní korespondující systém bude jako jediný dávat čitelné výsledky. Volba okamžiku činění, i nevědomá, také závisí na našem vnímání.

TRADIČNÍ CHARAKTERISTIKY

Následující charakteristiky se opírají o praktickou zkušenost v podobě, přijímané víceméně převážnou částí astrologické obce.

Podle Kocha "padají letadla" a řídí se jím některé případy katastrof. Dále se jím řídí např. horoskopy géniů (Leonardo da Vinci, a pod.)

Placidus koresponduje s otázkami "životní cesty". T.j. upřednostňuje věci vytvářené a formované dlouhodobě, jako DŮSLEDKY_ČINŮ dané bytosti. Pokud na společnost nahlížíme jako na bytost, pak na "bytostnou" stránku jejích projevů lze použít právě Placida.

Campanus je tradičně používán pro "mundánní astrologii" (osudy států, vlád a vůbec běh společnosti jako celku). Dává spíše "prostorový průřez" společností, cosi jako "zprůměrování" v daném čase (období).

Regiomontanus se používá jak v nativní, tak i mundánní astrologii. Tradičně se považuje za jeho hlavní doménu Horární astrologie. Podle mého názoru je z uvedených nejvíce svázán s daným místem na Zeměkouli, nebo lépe - s pohybem tohoto místa v kosmu.

GEOMETRICKÁ VÝCHODISKA

Srovnání zmíněných čtyř systémů je dobře vidět z jejich geometrické definice. Koch je dynamický systém, Campanus a Regiomontanus statický a Placidus jakýmsi kompromisem mezi statickým a dynamickým, spojujícím prostorovou a časovou stránku věci. Proto jsou u Placida zdůrazněny "důsledky činů". Čin resp. událost je časová záležitost, důsledek obsahuje i stránku prostorovou (věcný dopad na okolí resp. změny představ a postojů).

Z geometrické charakteristiky lze získat řadu dalších indikací. Vždy se jedná o dvanáctinné dělení svázané s rovníkem, přesněji s rotací Země.

Důležité upozornění : V další části se uvažuje geometrický základ domů na sféře, a nikoli hroty domů na ekliptice ! Podobně, při odvozování vlastností jednotlivých systémů domů nejde o vlastní konstrukci domů, ale o logiku daného systému jak v genezi, tak v důsledcích.

Nyní se vrátím k větě z úvodu - o vztahu znamení a domů. Dá se dokázat, že pokud na sféře existují dvě různé roviny a v každé něco obíhá, indukuje se v každé z nich - nezávisle na druhé - dvanáctinné dělení. Zdůrazním že "právě dvanáctinné"! Pokud Sluníčko obíhá v rovině ekliptiky a človíček v rovině rovníku (Obr.1), pak každou vteřinu svého bytí vytváří človíček ve svém vnitřním mikrokosmu všech 12 znamení v rovině ekliptiky a dvanáctinné dělení po rovníku jako základ astrologických domů. Ten "človíček" zde i v dalším reprezentuje jakoukoli integrovanou jednotku (třeba i balvan - jeho vědomí je ovšem poněkud kamenné) - viz také čl. 22písmen.

Promítnutím na ekliptiku získáme (neekválně dělené) astrologické domy (různé - podle projekce). Promítáme-li z Jihu (bod na horizontu) dostaneme přímo Regiomontána. Zcela oprávněně říká kolega Ivan Maňásek, že mu Regiomontánovy domy připadají formálně "nejčistší".

V případě Kocha, který třetí po rovníku "polovic denního úhlu MC", se nejedná o prostorový úhel, ale časový. Nejde tedy o mechanický pohyb človíčka či balvanu se Zeměkoulí, ale něco jako časový rozměr tohoto pohybu. Pan V.J.Žižka k tomu vždy zdůrazňoval, že jednotlivé Kochovy domy jsou časově stejně "drahé". V dynamismu těchto domů je zároveň dominantním "transformování minulého na budoucí". Jako nejsrozumitelnější charakteristika se jeví následující: Kochův systém zohledňuje "novelizaci", "inovaci" okamžiku, při zachování "kontinuity práva" ( NOVÝ ZÁKON - alespoň v principu - musí respektovat STARÝ ZÁKON ). Využívá se to minulé - t.j. "již vybudované" - a staví se na tom, přihlíží k možnostem současnosti, ale současnost přetváří tak, aby z ní vyplývala nová, tvůrčím způsobem změněná, "inovovaná" budoucnost. Toto je případ géniů, kteří svým - ať jakkoli získaným - poznáním (osvícením) překračují současnost efektivním vytěžením minulosti. Zaslepenci, nedoukové, svojí ignorací již dosaženého, naopak lámou běh věcí, čehož důsledkem je - přinejlepším - "zpátky na stromy!". V obou případech je změna vázána na "vnější kapitál poznání" (externí know-how z vyšších světů). V případě zaslepenců zjevně na ignorování faktu, že dotyčný na zvolený postup, či požadovaný výsledek potřebné know-how nemá. Často také, že požadované je již dávno překonáno a svět je už jinde. Toto je typické pro mnohé případy terorismu. Za pády letadel, a vůbec mnohým selháním techniky, je opět selhání člověka. Konkrétně "ztráta bdělosti" t.j. usnutí na vavřínu přesvědčení, že ty plechové bedýnky jsou dost spolehlivé, v pořádku, atp. K havárii pak dojde, pokud situace vyžaduje od "neživé hmoty" inteligenci, či přímo genialitu, kterou tato hmota nedokáže projevit (dostatečně rychle).

Mohlo by se zdát, že Koch v nativitě nesouvisí s dalšími tranzity, ale podmínky zrození génia (jeho "vyrobení") jsou stejně nestandardní a převratné, jako jeho pozdější počiny.

Kampanus, třetí kvadrant po První vertikále t.j. od Východu k Zenitu. To si lze představit tak (Obr.2a), že zatímco fyzická schránka človíčka rovnoměrně probíhá rovník, jeho mysl? (duch?) rovnoměrně probíhá První vertikálu t.j. od Východu (Brána Bohů) se noří "pod zem" k Nadiru (podsvětí), vystupuje k Západu (Brána démonů), stoupá k Zenitu (iluze vrcholu) a opět klesá na východní straně. Zdůrazňuji, že "oběhem" generujeme dvanáctinné dělení, nikoli vlastní domy. Vezmeme-li v úvahu, že druhý systém Kampana dělí po Horizontu (Obr.2b) t.j. Brána Bohů (Východ), soud - cesta dopekel (Sever), Brána démonů (Západ), pokání - cesta vykoupení (Jih), pak se Kampanus jeví nejen statický v "pohybech", ale i vývojově. Jakési fixování StauQ, boží etatismus, pohodlné "zcepenění" v hranicích karmy tohoto světa. Změny této tzv. Velké karmy (číselně 8), pokud by probíhaly jen "samospádem", by byly velmi pomalé a řádu staletí i déle. Naštěstí, přičiněním nejrůznějších "šílenců", ochotných nasazením celé své bytosti prosazovat a realizovat svoji vizi, se tento svět přeci jen sem tam pohne rychleji. I oni, třeba i svým donkichotstvím, pomáhají světu dozrát pro impulsy od géniů.

Regiomontanus třetí po rovníku kvadrant od Východu k ARMC. Jeho charakteristika je lépe viditelná porovnáním s Kampanem. U Kampana je ten človíček (tělo obíhá v rovině rovníku) jakoby "vetkán do osnovy světa", vevázán do "genetického" kapitálu světa a uzavřený do jeho hranic. U Regiomontána toto ve-vázání chybí. Človíček se na své "oběžné dráze" může "předbíhat" či "pozdit", dokonce část jeho světa předbíhat, jiná opožďovat a jiná třeba "nabývat vrchu". Řečeno méně obrazně : Regiomontanus vypovídá o tom, jak je tomuto človíčkovi přirozené (v daném čase a místě) reagovat na vnější podněty. Zde je podstatné to "vy-vázání" jako protipól "ve-vázání". Samozřejmě to nelze chápat jako "nezávislost" na vnějším světě, ale spíš jako nezávislost, či potenciální odchylnost postojů na celospolečenském konsenzu. Je to určitá podobnost se vztahem morálky a mravnosti. Morálka jako společenský konsenzus, mravnost jako niterný konsenzus.

Placidus opět třetí po rovníku. Pracuje s úsekem od Východu k ARMC, zvětšeným o "ascenzionální diferenci" ( t.j. podobně jako Koch ). Pomineme-li technické detaily, lze říci, že u MC se kryje s Regiomontánem, u ascendentu s Kochem a ostatní domy tvoří plynulý přechod. Čili "podle" Regiomontána "jak a čím" ( 10.dům: forma, 4.dům: náplň ), "podle" Kocha průchod věcí, pozemská realizace ( osa 1.dům - 7.dům ). S využitím již uvedeného lze dovozovat následující : Jestliže u Kocha jde o "kapitálový vklad" zvenčí, pak logika Placidovských domů je založena na postupném "navyšování kapitálu" tvůrčí prací s využitím vnitřních zdrojů. "Navýšený kapitál" je samozřejmě průběžně "re-investován". Podíl na přetváření světa je dán přetvářením sebe sama. Jinak řečeno "nikdo nemůže překročit svůj stín, ale může jej - každou vteřinu svého bytí - svými činy překračovat.

Pokud se místo kapitálu "navyšují" dluhy, pak stále se zužující manévrovací prostor vede nevyhnutelně k "sevření v silách osudu", čili k větší či menší míře prokletí.

K tomu poznámka. Častá je mylná námitka proti Placidovi, že domy neexistují pro šířky za polárním kruhem^**). Zcela obecně lze říci - ve vztahu k libovolnému systému: Zatímco zodiaky pro jednotlivé roky vznikají v příslušných dnech po narození, domy se mohou formovat leta - výchovou i celkovým životním stylem - a z ničeho neplyne, že se vůbec nějaké domy zformovat musí! O tomto tématu pojednám v některém z příštích článků. Jen poznamenám, že jde o případ, kdy člověk není nikde doma, nemá domy, je po celý život "bezdomovcem", "nomádem". Zcela jiná situace nastává, pokud jsou během žití domy "zvládnuty". Takový člověk je potom doma všude (je "všudezdejší"). V obou případech však nemá smysl nějaké domy v horoskopu vyznačovat. Pro pochopení mechanismu "formování domů" jsou velmi poučné horoskopy těch emigrantů, kteří zapustili kořeny někde jinde a jsou tam doma, případně tam i zde.

Mohlo by se zdát, že pro domy v tranzitním horoskopu postupné formování nemusí platit. Ale i takový okamžik má svou dobu zrání. V tomto případě - na rozdíl od nativity - formování předbíhá. Sjednocení obou alternativ do jedné získáme, pokud uvažujeme, že v daném okamžiku se - více či méně - zrcadlí minulé i budoucí. Analogicky s lomivostí prostředí v optice lze dokonce říct: čím silnější je "lom okamžiku", t.j. "optika okamžiku", tím je silnější zlom v okamžiku.

SYSTÉMY DOMŮ - SHRNUTÍ

Následující shrnutí není míněno jako "návod pro výklad". Je to pokus o vymezení sfér působnosti pomocí podmínek působících při formování jednotlivých systémů domů. Jedná se tedy spíše o logiku jejich utváření, než o jejich vytvoření pro dané místo a čas.

Kampanus  vyjadřuje statický kapitál společnosti, sevřený v omezeních Velké karmy. Je zde také jistá souvztažnost se staročínským Tao, či konceptem "být cestou" ("jsem kde-kde a kde-kým").

Regiomontanus  koresponduje se situacemi, kdy to, co v daném okamžiku a místě dospívá k svému vyvrcholení, zároveň souzní s požadavky či otázkami, které vyvěrají z individuálního žití.

Placidus  je ve výsledku podobný Kochovi, ale proměna je postupná, rozložena do času. Celý proces je zároveň průběžným zúročováním dlouhodobých aktivit a vkladů. Na rozdíl od Kocha se využívá jen kapitálu (včetně know-how), který je v každém okamžiku ve světě k dispozici.

Kochovské domy korespondují se situacemi, kdy proměna "minulé na budoucí" je koncentrována v daném okamžiku a využívá se z vkladu zvenčí (zmíněné know-how z vyšších světů).

Jak je již zmíněno v úvodu, málokteré dění je ve svém souhrnu tak vyhraněné, že se uplatní jen jediná z uvažovaných možností. Častější je spíše souběh, přičemž jednotlivé varianty se nejen že nevylučují, ale mohou se podporovat a dokonce i podmiňovat. Tím by např. mohli být geniální počiny vysokého věku. Příkladem může být zralost pozdních děl Beethovena a pod.
 

KARMICKÉ DOMY - K1..K12 - tzv. Nodál   (Jedná se o speciální případ tzv. "Zodiakálních domů" - vymezení pojmů viz čl. Cyklus věků - tamtéž i "Horizontální domy".)  Nodál je dokonce mnohem starší než znamení zodiaku. Pochází ještě z doby, kdy se "roky" měřily Lunárními oběhy (viz také "bibličtí králové")

Na rozdíl od dosud uvažovaných systémů, které jsou svázány s rotací Země, jsou Karmické domy svázány s oběhem Luny. Dvanáctinné dělení je zde opět důsledek dvou oběžných rovin. Sluníčko v rovině ekliptiky, Luna v rovině lunární dráhy (skloněné k ekliptice cca 5 stupňů). V obou rovinách se opět indukuje dvanáctinné dělení. Na rozdíl od domů svázaných s místem na Zemi, zde jde o zodiakální záležitost, a proto se jako hrot domu používá ekliptikální délka (projekce z roviny lunární dráhy). Odchylka od ekválního dělení je max. 6' (vnitřní domy). Pokud uvážíme souběžnou existenci dvanáctinného dělení po ekliptice - indukovaného stejným procesem - pak obě dělení fakticky splynou. Domy postupují v direktním smyslu. Dračí hlava je tedy K1 (1.dům), dolní kvadrát je K4, Dračí ohon K7 a horní kvadrát K10. Odvození, proč se počátek klade do Dračí hlavy - obecně do vzestupného uzlu obou rovin - překračuje možnosti tohoto textu. Jen poznamenám (a platí to zcela obecně), že při záměně vnitřní-vnější se prohodí 1.-7.dům, 4.-10.dům a podobně i zbývající domy.

Karmické domy, vzhledem k pomalosti své změny (0.5 st / týden), jsou zcela necitlivé na hodinu události. Vypovídají o širším časovém kontextu dění ve vazbě na Lunu. Lunární působnost souvisí s "pamatováním hmoty", ať ve smyslu čteného, nebo zapisovaného. V souvislosti s tím, že znamení Raka (domicil Luny) souvisí s "naplňováním duše" a tím, že duše je "zatížena hmotou" lze snadno vyvodit, o čem Karmické domy vypovídají. Stačí uvážit, že "karma" se ze sanskrtu obvykle překládá jako "práce" t.j "práce na životní cestě". Přihlédnutím k tomuto pak můžeme přímo číst např. K4 - náplň životní cesty, podobně K10 - forma životní cesty atd. Další a prakticky cenné využití Karmických domů je např. tam, kde "první nadechnutí" rodícího se státu, či instituce probíhá jako sled nesoumístných událostí v časovém horizontu hodin či dní. Jako příklad může posloužit vznik ČSR v r.1918. Zpětnou interpolací tranzitů na Karmické domy republiky vychází pro korigované Karmické domy datum (+/-2 dni) 14.X.1918 - ustavení české exilové vlády ve Washingtonu - což je zároveň TransSolár pro Zlatou bulu sicilskou (viz hlavní stránka - Texty z fóra Astrologie).

Záměrně je všude použito spojení "indukuje" dvanáctinné dělení. Neboť počátek takového dělení není apriory ničím dán ! Volbou počátku (volbou 1.domu) ve skutečnosti určujeme další vlastnosti daného systému. Např. pro neofyta při zasvěcovací iniciaci je 1.domem (nikoli prvním stupněm) zn. Kozoroha.

Zde se nabízí zajímavý důsledek: Ekvální domy by pak svojí vnitřní genezí vycházely z působnosti Luny, ale s omezením vázaným na Asc-Desc, t.j. co proniká z/do hlavy resp. co z/do tělesného.

ZÁVĚREČNÁ POZNÁMKA

Osobně mám největší zkušenost s Placidem. To je dáno tím, že dělám karmickou astrologii ("astrologii osudových sil"). Primárně ovšem vycházím ze znamení a Karmických domů. Domy podle Placida mi slouží jako pojítko "běhu všedních dnů" a inkarnačního rozměru důsledků "každodenní práce". V tomto smyslu je na Placidových domech zvlášť dobře patrné ono vzájemné zrcadlení dlouhodobého a krátkodobého, stejně jako vzájemné zrcadlení minulého a budoucího.

Zamyslíme-li se nad tím, co ve svých důsledcích zmiňované "zrcadlení" přináší, dostáváme závažný výsledek. Změna "kvality" světa znamená změnu světa včetně jeho minulosti, neboť jediné, co určuje kvalitu minulosti je - jak působí na současnost. Změnilo-li se toto působení, nemůže působit táž minulost. Zároveň to vysvětluje, proč práce, spojená byť jen s malou změnou, je tak pracná, a také, proč minulost nelze ani "vyměnit", ani "zvrátit". Samotná proměna "stavu" je vlastně "potencí" : "Stvoření - mimo čas a prostor - sebe sama v sobě překračuje".

Celou úvahu tak můžeme uzavřít slovy básníka St-Exupery:  Člověkem jest jen ten, kdo v sobě nosí větší bytost, než je sám.

V úvodu zmíněná videa výukové sekce názorně ukazují,  jak Placida samotného, tak jeho aproximace, tj. Topocentrické domy, "klasického" Placida a jako speciální případ domy Regiomontánovy

*)  Topocentrické domy jsou ve skutečnosti aproximací Placida. Na tuto okolnost upozorňoval již v roce 1992 kolega Ivan Maňásek. Podobně je aproximací i tzv. "klasický" Placidus, jehož výpočet je často uváděn v meziválečné literatuře (odtud název "klasický"), ale neznamená to původní!.   Ostatně - Kochovské domy vznikly jako jeden z pokusů o rekonstrukci původního Placidova výpočtu. K té aproximaci jen doplním, že "klasický Placidus" je "trojbodová" aproximace Placida (tj. ve třech bodech vzdálených od rovníku -23.5°,  0° a +23.5°),   Topocentrické domy jsou "jednobodová" aproximace (tvoří je tečné kružnice s dotykem na rovníku tj. na 0°). Celkově je tedy "klasický" Placidus jako aproximace Placida přesnější. Pokud bychom u "klasického" Placida  těch ±23.5° zmenšili např. o 10° (na ±13.5°), dostali bychom se až o 10° za polární kruh (pokud budeme tuto vzdálenost zmenšovat až k nule, dostaneme se  až k pólu a budeme mít zmíněné Topocentrické domy) .

**)  Domy podle Placida (tzv. americká revize - to je to co počítají současné programy) existují i za polárním kruhem. Jiná věc je, že to astrologové a hlavně programátoři nevědí (vycházejí sice ze správných vzorců, ale způsob jejich použití neumožňuje určit některé hroty domů, i když existují). Mýtus o neexistenci Plac.domů je pozůstatek z doby, kdy se vycházelo ze zmíněného "klasického" Placida. U něj skutečně nelze pro šířky za polárním kruhem sestrojit "generický" trojúhelník  (viz také předchozí poznámka ^*) ).

Vznik  systému domů podle Placida je kladen do 17. století a spojován s Placidem de Titis (1603-1668), nicméně systém dělení jím použitý je ve skutečnosti nejstarší systém dělení vůbec. Nalezneme jej nejen na astrolábech z 10. století, ale je doložitelný už v Egyptě nejpozději na počátku Střední říše (Amduat, dále Kniha bran, a speciálně pak Kniha podsvětních jeskyní.
Příklad na použití  v před-Placidovské době je v článku  Založení fortifikace v Prostějově 1495 .  Souvislost se samou podstatou fungování tohoto dělení  ( a v důsledku i "horizontálních domů"  vůbec )   je v úvodu mé přednášky "Síla novoluní" (videa).

ZPĚT  na hlavní stránku

03:47:05, 03.července 2023