Pavel Turnovský (Heřtova námitka 9) :
 . . .  Na pólech je situace složitější. Zeměpisná šířka je jasná. Potíž máme s časem. Ne proto jak se soudruh Heřt domnívá, že tam není poledník, je tam poledníků nekonečně mnoho a proto nevíme jaký čas volit. Stačil by opět marxistický krok stranou o pár metrů směrem k místu, kde vyvolenec bude žít a je vymalováno.

Petr Rastokin:
Ve volbě času (na pólu:-) žádnou potíž nevidím.  Je-li časový okamžik dán (konkrétní novoluní, "pecka čenichovka Médy chlupáče", atd.),  je jen a jen věcí vkusu, v jakém "čase" jej budeme vyjadřovat, při tom je lhostejno, kde se nacházíme, jestli v Americe, na Měsíci, nebo dokonce na tom pólu.

Máme dva typy časů : jednosložkové - Universal Time (UT) - číselně totožný s pásmovým GMT (zóna=0) a dvousložkové (pásmové) [čas, zóna], kde zóna udaná v hodinách je určena poledníkem, k němuž je vztažena (zóna = Long/15). Můžeme tedy daný okamžik určovat ve Středoevropském čase CET: [T,-1h] nebo ve východoevropském (EET) [T+1h, -2h], ale klidně i v místním čase pro poledník v "Hornej-Dolnej" např. se zeměpisnou délkou Long=18° východně - pak bude časové určení zmíněného okamžiku [T+12min, -1:12]. Mimochodem, běžně se to používá např. právě při náhradě toho místního času pásmovým - s tím souvisí i fakt, že poledník zóny (obecně) nesouvisí s poledníkem místa, pro které horoskop počítáme.  (Zde používám staré značení - zóna východně je záporná.)

V pokračování vlákna jsem na Campanových a Placidových domech demonstroval problematiku vycházení a zapadání obecně a dále pak ukázal, jak vypadají Placidovy domy za polárním kruhem.
Zde na WEBu je toto téma probráno v sekci  Základy astrologie - konkrétně:  "Horizontální domy, vycházení a zapadání  (Placidus za polárním kruhem)" a  "Placidovy domy,  doplněk k Placidovi za polárním kruhem".